4 jádra jsou k tomu, aby se zvyšoval výkon. Lepší cesta není. Frekvencí to nejde a pouze zvyšovat IPC ­(instrikce za cyklus­) na úrovni jádra je v podstatě nemožné. Extrémně se tím zvyšuje komplexnost čipu ­(mnohem víc než výkon­) a je to celkem náročné ­(zásahy do jádra stojí spoustu úsilí inženýrů­). Zvyšováni IPC je jen takový příjemný bonusový nárůst výkonu k zvětšování počtu jader.
Stále nechápu proč se tolik lidí stále ptá, na co je nám tolik a tolik jader. Vývojáři nebudou psát software pro určitou featuru, dokud nebude rozšířená. Více jader, nové shadery u GPU, nové instrukce a další věci vždy nejprve leží ladem, a až časem je vývojáři využijí. Takhe funguje pokrok v IT. Kdyby návrháři HW dali na řeči že 4 jádra nejsou třeba, tak se nehnem z místa.
Sevrová řešení jsou částečně od x86 odproštěna. Však Itanií a Powerů je tam dost. Nicméně na x86 CPU je neuvěřitelné množství softwaru a tyto procesory podávají vynikající výkony, i přes fakt, že se skoro všude o nich píše jako o zastaralé architektuře, která si s sebou táhne kouli kompatibility. Výkony moderních x86 CPU bez problémů konkurují serverovým CPU. Stačí se mrknou na benchmarky Spec.

Ja chapu k cemu je vic jader... ale nechapu k cemu je tolik vykonu. Vetsina lidi to absolutne nevyuzije. Napriklad kancelarska prace... proc v kanclu by stacil 1Ghz cpu, 256 Mb ram, integrovane vsechno ­(nejlepe bez zvukovky at necumej porad na ty debilni PPS ;­-­)­) a hotovo. Nic vic nic min.
Nejlepe s Linuxem, Dopisi se daji psat v Open office stejne snadno jako vsude jinde.
Takovehle muze bejt notebook s 15 palcovim LCD za par korun. Bohuzel vyrobci nas ­(spolu s MS ;­-­) presvedcuji ze potrebujeme na psani dopisu vykon desetkrat nebo mozna i stokrat vetsi nez pred deseti lety na to same.
To mi prijde trosku smutne.

.. njn smutné ale reálné ......

Jinak MS Win. jsou často ten důvod proč mít lepší PC .... viz Vista ..

no a sme u toho, k cemu? K cemu je mi vista kdyz neumi vic nez Xpcka, neumi vic nez Linux?. Proc jak jsem uz rekl.. potrebuju na stejnou vec ­(psani dopisu 10 x vykonejsi HW ;­-­).

v zásadě vzato nutí tě někdo používat Vistu? Nenutí. Nutí tě někdo upgradovat počítač na výkonnější HW když ti ten současnej vyhovuje? Nenutí.
Tak v čem je vlastně problém? Pracuj z počítačem a OS kterej máš a nový věci nech lidem kteří je potřebují a ocení.

Praveze nuti.
Kde sezenu Xpcka? Nebo jeste lip. Kdyz si chci zahrat hru proc na to potrebuju Win? Vidis nuti. Je to jedno s druhym.
Stejne tak HW. Uz nekoupim 500Mhz Pentium nebo K6­-II.
Musim kupovat naddimenzovany HW a k nemu ­(protoze okolnosti me k tomu nuti i naddymenzovany SW­).

Nutí tě někdo hrát hry? :)

predpokladam, ze tato odpoved je myslena len ako vtip...

Proč větší výkon?
Odhaleno Super Hi­-Vision https:­/­/www.tvfreak.cz­/odhaleno­-super­-hi­-vision­/2042
Na čem a hlavně jak dlouho se bude takové Super Hi­-Vision zpracovávat, zatím bychom jej neuměli ani přehrát…

brzy již nastoupí GPU

Tím bych si nebyl jistý, ve světě Unixu je více jader samozřejmost již řadu let, jen to chce naučit programátory, to je celé.
Ale i tak stačí měkolik aplikací najednou.....

U serverových aplikací to vzhledem k monžství požadavků takový problém není, u desktopových už celkem zásadní.

někde se psal čip, někde tranzistor...
samozřejmě úskalí je mi jasné, ale určitě to jde vyrobit :­) navíc chladič tu máme­-nanotrubičkový od OCZ :D

Chip je prostě kus polovodiče bez ohledu co je na něm vytvořeno, jen si každý zvykl, že chip je právě ten jejich, zde je to většinou procesor. Spočtěte si vlnovou délku a vyjde výsledek, který ván může napovědět. Samozřejmě je reálný takt desítek či stovek GHz, ale pak je nutno zajistit odpovídající připojení … v praxi by to znamenalo přenos po jednom a více vodičích a mnohonásobné sběrnice by byly nepoužitelné, ledaže by byla vzdálenost řádově ?­/50 tím by například RAM musela být řádově mm od výpočetního jádra, tudíž integrovaná. Zde ale budou tranzistory stavěny na úrovni cca 3 ­(1­) Atomů materiálu a 1 Atom ponese informaci. Nano­-trubičky jsou pro aktivní prvky nepoužitelné a hlavně příliš velké. Rovněž je reálné při použití přívodů Cu a Al, jejich přechod využít jako Peltierova článků, který odvede s jednotlivých tranzistorů teplo a následně se převede v termočlánku na elektrickou energii, která zpětné napájí tranzistor, přiblížíme se bezztrátovému prvku. Tím ale předbíhám dobu o 10, až 1000 roků není jisté, že se lidstvu kdy podaří vytvořit potřebné technologie…

.. jisté to není, ale nelze říci že nemožné .....

... takové takty jsou reálně spíše u světelných čipů ....

V pondělí 30. září 2002 Intel Nehalem snad první informace, které jej avizovaly na počátek roku 2005. http:­/­/www.aceshardware.com­/read_news.jsp?id=60000430
Ale zde byl spíše jeho zánik http:­/­/endian.net­/details.aspx?tag=Nehalem
A zde zase že bude na 22 či 32nm http:­/­/www.dailytech.com­/article.aspx?newsid=2649
Rozhodně je lepší počkat na oficiální zprávy, jestli někdy nějaké budou.

Zaměňujete Intel Nehalem za Intel Nehalem :­) Ano, jmenuje se to stejně, ale to co je v současné době označováno kódovým jménem Nehalem je něco uplně jiného než 10+ GHz procesory, jako tomu bylo dříve. Nehalemem je dnes označována nová, vyvíjející se architektura procesorů, nástupce Core architektury. Uznávám že v tom Intel udělal trochu bordel ­(prostě dali stejné codename jiné věci­), tak tu pak vznikají tyto omyly.

Zlepsenia Penrynu oproti C2D a na konci aj par detailov o Nehaleme:
http:­/­/anandtech.com­/cpuchipsets­/intel­/showdoc.aspx?i=2955&p=1

A tu je par benchmarkov Penrynu:
http:­/­/anandtech.com­/cpuchipsets­/intel­/showdoc.aspx?i=2972&p=1

to zlepseni nijak nic moc.. kdyz vezmu v potaz ze jiste jde o peclive vybrane testy ;­-­)

Navic ten HalfLife na me nepusoby prilis presvedcive, tam to muze byt spis pametovim radicema, nebo necim takovym. CPU tam mam minimalni vliv na vykon. Dulezita je grafika a pamet.

Ano narast vykonu nie je obrovsky ale zatial som nikde nevidel ze by Intel tvrdil napr.: ­"Vdaka novej rychlejsej delicke budu manazeri odteraz rozdelovat pracu dvakrat rychlejsie­" takze sa to IMO dalo cakat. A na naraste vykonu sa podiela okrem taktu a drobnych vylepseni architektury, ktore sa prejavia hlavne v specifickych aplikaciach aj vacsia L2 a rychlejsia zbernica, co moze pomoct hlavne stvorjadram, kedze sa musia jednotlive polovice dorozumievat cez FSB.

Ale má L1=256MB ???

To bude preklep samozrejme, ale mozno sa aj toho raz dozijeme :­)

no IBM vyrobilo experimentální čip na 250 GHz při pokojové teplotě a 500 GHz při chlazení dusíkem...už je to poměrně dávno...takže 20 GHz by nemuselo být tak nereálných

... experimentální auta taky na 1 litr benzínu ujedou 3000 kilometrů ..... a nemám pocit že ty normální by ujeli 300, čili o řád míň jak ty říkáš ... ba ani 30 ..... :(

Chlazení heliem to bylo, na 3 Kelviny.

To není 10 až 20, ale 10,2 Ghz!

A zjevně to mluví o cpu typu Netburst. Však ten na to skoro má, nebýt spotřeby. Takže pokud nehodlají P4 slavně vytáhnout z hrobu ­(heh, to by byl comeback­), tak 10Ghz nebude. Imho ­"nová architektura­" znamená, že jádro z Core 2 dostane dovnitř paměťový řadič. Jako K8.

CPU typu Netburst s paměťovým řadičem, ale než jej stihli vyvinout tak se ukázalo, že tvrzení Intelu frekvence=výkon již neplatí a něco bude i na datové šířce, dnes již AMD pokročilo k řádu stovek strem procesorů ­(GPU­) a jaký bude další vývoj Nahalemu nevím.

.... si myslim ..... :)

Zatím nevím, že by Intel měl či připravoval novou architekturu, vše vychází z architektury Core a přínos 45nm bude hlavně ve výrobní ceně, která se odvíjí od velikosti křemíku, menší rozměr pak zřejmě přenese jen malý nárůst frekvence. Obdobně jak každý čekal zázrak od 65nm u AMD, když se v podstatě jednalo stále o K8, tak byl výkonnostní růst jen nepatrný, spíše v oblasti nižší spotřeby a vyšší frekvence. Vše tady záleží jen na K10, ale také na výrobní kapacitě, pokud by byla K10 výrazně lepší tak to změní podíl na trhu jen nepatrně, výsledkem bude nedostatek K10 tak se vezme Core. Výraznější podíl by znamenalo vytvořit výraznější prostor ve výrobních kapacitách a ten se na dvou továrnách nepostaví, když jedna vyrábí a druhá se přestavuje.

na druhou stranu má Intel rezervu v tom, že nemá momentálně integrovaný řadič paměti a mám pocit o tom uvažuje. Doufám, že ale AMD s něčím dobrým přijde :)

A co takhle Nehalem? Jasne, bude vychazet z core, ale urcite tam bude dost zmen, hlavne by mel nehalem mit 3­-kanalovy pametovy radic.

3 kanalovy radic pokladam ze totalne marketingovou zalezitost... protoze si reknou AMD ma dvou tak mi budeme mit tri.

NAvic problem je za Intel je zavysli na FSB pokud tohle nezmeni porad bude zvetsovat cahce a takt stejne mu to nepomuze.

AMD diky uplne jine sbernici muze celůkem plynule zvysovat vykon ­(uzke hrdlo ­(Pamet ­- CPU ­- chipset­) ji uz tolik netrapi.
Intel v topmhle smeru bude muset hodne zapracovat ­(kopirovat? ;­-­).

Byla to jedna z mála aktualit,
https:­/­/www.svethardware.cz­/art_doc­-65EEB5E5AEF4B97BC12572E7007611EB.html
kde jsem se nechal inspirovat Fuadem Abazovicem, ale grafy jsem získal jinde, takže by to nemělo být falzum. Při Quad­-Core jsem čekal silný nástup Nehalemu a skutečného Quad­-Core, ale na místo toho Intel preferuje slepenec dvou Dual­-Core.
https:­/­/www.svethardware.cz­/art_doc­-168BD39874D8D106C12572F90036A6D1.html
Více informací zatím není, ale řadič bude zřejmě dvou­-kanálový a tři obdoby HT, kde nové OPTERONY mají mít 4 HT.
Pokud bude mít Intel integrovanou část severního mostu, tak je to pro něj vynikající věc, ale na straně druhé to nemá návaznost na staré desky chipset, prostě začíná od nuly, jak začínalo AMD s OPTERONEM v roce 2002.
Toto dokáže AMD využít, jen pokud do té doby zvýší své výrobní kapacity nad 50% potřeb trhu.

Někde jsem četl, že místo FSB bude mít intel CSI ­- moc jsem to nestudoval, tak podrobnosti nevim, snad jen že by to mělo být už v polovině příštího roku. Co to je se mě taky neptejte :­))

10­-20GHz Intel Nehalem navržený pro 2005 [odkaz, pro zobrazení se přihlaste]
Takto nás Intel informoval již v roce 2002­-2003, měla to být odpověď na OPTERON na necelých 2GHz.
Takže vývoj běží již více než pět let, „že by něco Intel tajil?“